1.   Každý dozorový úřad má všechny tyto vyšetřovací pravomoci:

     a) nařídit správci a zpracovateli, případně zástupci správce nebo zpracovatele, aby mu poskytli veškeré informace, které potřebuje k plnění svých úkolů;

     b) provádět vyšetřování formou auditů ochrany údajů;

     c) provádět přezkum osvědčení vydaných v souladu s čl. 42 odst. 7;

     d) ohlásit správci nebo zpracovateli údajné porušení tohoto nařízení;

     e) získat od správce a zpracovatele přístup ke všem osobním údajům a ke všem informacím, které potřebuje k výkonu svých úkolů;

     f) získat přístup do všech prostor, v nichž správce a zpracovatel působí, včetně přístupu k veškerému zařízení a prostředkům určeným ke zpracování údajů, v souladu s procesním právem Unie nebo členského státu.

2.   Každý dozorový úřad má všechny tyto nápravné pravomoci:

     a) upozornit správce či zpracovatele, že zamýšlené operace zpracování pravděpodobně porušují toto nařízení;

     b) udělit napomenutí správci či zpracovateli, jehož operace zpracování porušily toto nařízení;

     c) nařídit správci nebo zpracovateli, aby vyhověli žádostem subjektu údajů o výkon jeho práv podle tohoto nařízení;

     d) nařídit správci či zpracovateli, aby uvedl operace zpracování do souladu s tímto nařízením, a to případně předepsaným způsobem a ve stanovené lhůtě;

     e) nařídit správci, aby subjektu údajů oznámil případy porušení zabezpečení osobních údajů;

     f) uložit dočasné nebo trvalé omezení zpracování, včetně jeho zákazu;

     g) nařídit opravu či výmaz osobních údajů nebo omezení zpracování podle článků 16, 17 a 18 a ohlašování takových opatření příjemcům, jimž byly osobní údaje zpřístupněny podle čl. 17 odst. 2 a článku 19;

     h) odebrat osvědčení nebo nařídit, aby subjekt pro vydávání osvědčení odebral osvědčení vydané podle článků 42 a 43, nebo aby osvědčení nevydal, pokud požadavky na osvědčení plněny nejsou nebo již přestaly být plněny;

     i) uložit správní pokutu podle článku 83 vedle či namísto opatření uvedených v tomto odstavci, podle okolností každého jednotlivého případu;

     j) nařídit přerušení toků údajů příjemci ve třetí zemi nebo toků údajů mezinárodní organizaci.

3.   Každý dozorový úřad má všechny tyto povolovací a poradní pravomoci:

     a) poskytovat poradenství správci v souladu s postupem předchozí konzultace podle článku 36;

     b) z vlastního podnětu nebo na požádání vydávat stanoviska určená vnitrostátnímu parlamentu, vládě členského státu nebo v souladu s právem členského státu dalším institucím a subjektům, jakož i veřejnosti, ohledně veškerých otázek souvisejících s ochranou osobních údajů;

     c) povolovat zpracování uvedené v čl. 36 odst. 5, pokud právo členského státu takové předchozí povolení vyžaduje;

     d) vydávat stanoviska a schvalovat návrhy kodexů chování podle čl. 40 odst. 5;

     e) akreditovat subjekty pro vydávání osvědčení podle článku 43;

     f) vydávat osvědčení a schvalovat kritéria pro vydávání osvědčení podle čl. 42 odst. 5;

     g) přijímat standardní doložky o ochraně údajů podle čl. 28 odst. 8 a čl. 46 odst. 2 písm. d);

     h) povolovat smluvní doložky podle čl. 46 odst. 3 písm. a);

     i) povolovat správní ujednání podle čl. 46 odst. 3 písm. b);

     j) schvalovat závazná podniková pravidla podle článku 47.

4.   Výkon pravomocí svěřených tímto článkem dozorovému úřadu podléhá vhodným zárukám, včetně účinné soudní ochrany a spravedlivého procesu, stanoveným v právu Unie a členského státu v souladu s Listinou.

5.   Každý členský stát v právních předpisech stanoví, že jeho dozorový úřad má pravomoc upozornit na porušení tohoto nařízení justiční orgány, a pokud je to vhodné, zahájit soudní řízení či se do něj jinak zapojit s cílem vymoci dodržení tohoto nařízení.

6.   Každý členský stát může v právních předpisech stanovit, že jeho dozorový úřad má další pravomoci než ty uvedené v odstavcích 1, 2 a 3. Výkon těchto pravomocí nesmí narušit účinné fungování kapitoly VII.

Vysoká