Popis
HELENA: Proč jim nestvoříte duši?
DR. GALL: To není v naší moci.
FABRY: To není v našem zájmu.
BUSMAN: To by zdražilo výrobu. Propánička krásná dámo, vždyť
my to děláme tak lacino! Sto dvacet dolarů ošacený kus, a před
patnácti lety stál deset tisíc! Před pěti lety jsme pro ně kupovali
šaty; dnes máme vlastní tkalcovny, a ještě expedujeme látečky
pětkrát laciněji než jiné továrny. Prosím vás, slečno Gloryová, co
platíte metr plátna?
HELENA: Nevím – – skutečně – – – zapomněla jsem.
BUSMAN: Můj ty Tondo, a pak chcete zakládat Ligu humanity! Stojí
už jen třetinu, slečno; všechny ceny jsou dnes na třetině a ještě
půjdou níž níž níž, až – takhle. He?
HELENA: Nerozumím.
BUSMAN: Jemináčku slečno, to znamená, že práce klesla v ceně!
Vždyť Robot i s krmením stojí za hodinu tři čtvrtě centíku! To je
vám legrační, slečno: všechny továrny praskají jako žaludy, nebo
honem kupují Roboty, aby zlevnily výrobu.
HELENA: Ano, a vyhazují dělníky na dlažbu.
BUSMAN: Haha, to se rozumí! Ale my, boží dobroto, my jsme zatím
vrhli pět set tisíc tropických Robotů na argentinské pampy, aby
pěstili pšenici. Buďte tak dobrá, co stojí u vás libra chleba?
HELENA: Nemám ponětí.
BUSMAN: Tak vidíte; teď stojí dva centíky v té vaší dobré staré
Evropě; ale to je náš chlebíček, rozumíte? Dva centíky libra
chleba; a Liga humanity o tom nemá tušení! Haha, slečno
Gloryová, vy nevíte, co to je příliš drahý krajíc. Pro kulturu a tak
dále. Ale za pět let, no tak vsaďte se!
HELENA: Co?
BUSMAN: Že za pět let budou ceny všeho na žádná celá deset.
Lidičky, za pět let se utopíme v pšenici a všem možném.
ALQUIST: Ano, a všichni dělníci světa budou bez práce.
