HELENA: Chtěla jsem se vás zeptat –
DOMIN: Také bych se vás chtěl na něco zeptat. (Postaví své hodinky na stůl.) Pět minut času.

HELENA: Nač zeptat?
DOMIN: Pardon, vy jste se ptala dříve.

HELENA: Snad to je ode mne hloupé, ale – Proč vyrábíte ženské Roboty, když – když –
DOMIN: – když u nich, hm, když pro ně pohlaví nemá významu?

HELENA: Ano.
DOMIN: Je jistá poptávka, víte? Služky, prodavačky, písařky – Lidé jsou na to zvyklí.

HELENA: A – a řekněte, jsou Roboti – a Robotky – navzájem – naprosto –
DOMIN: Naprosto lhostejní, drahá slečno. Není ani stopy po nějaké náklonnosti.

HELENA: Oh to je – hrrozné!
DOMIN: Proč?

HELENA: Je to – je to – tak nepřirozené! Člověk ani neví, má-li si je proto ošklivět, nebo – jim závidět – nebo snad –
DOMIN: – je litovat.
HELENA: To nejspíš. – Ne, přestaňte! Nač jste se chtěl ptát?

Vysoká