3. ROBOT: Vydej nám odkaz lidí.
ALQUIST: Není žádného.

DAMON: Pověz tajemství života.
ALQUIST: Je ztraceno.

RADIUS: Tys je znal.
ALQUIST: Neznal.

RADIUS: Bylo napsáno.
ALQUIST: Je ztraceno. Je spáleno. Jsem poslední člověk, Roboti, a neznám, co znali jiní. Vy jste je zabili!

RADIUS: Tebe jsme nechali žít.
ALQUIST: Ano, žít! Ukrutníci, mne jste nechali žít! Miloval jsem lidi, a vás, Roboti, jsem nikdy nemiloval. Vidíte tyhle oči? Nepřestávají plakat; jedno oplakává lidi, a druhé vás, Roboti.

RADIUS: Dělej pokusy. Hledej předpis života.
ALQUIST: Nemám co hledat. Roboti, ze zkumavek život nevyjde.

DAMON: Dělej pokusy na živých Robotech. Najdi, jak se dělají!
ALQUIST: Živá těla? Cože, já je mám zabíjet? Já, který jsem nikdy – Nemluv, Robote! Říkám ti přece, že jsem příliš stár! Vidíš, vidíš, jak se mi třesou prsty? Neudržím skalpel. Vidíš, jak mi slzí oči? Neviděl bych na vlastní ruce. Ne, ne, já nemohu!
3. ROBOT: Život zahyne.

ALQUIST: Přestaň proboha s tím šílenstvím! Spíš nám lidé podají život z onoho světa; snad k nám napřahují ruce plné života. Ach bylo v nich tolik vůle žít! Hleď, snad se ještě vrátí; jsou tak blízko nás, obléhají nás či co; chtějí se k nám prokopat jako v šachtě. Ach copak neslyším pořád hlasy, které jsem miloval?

DAMON: Vezmi živá těla!
ALQUIST: Slituj se, Robote, a nenaléhej! Vidíš přece, že nevím už, co dělám!

DAMON: Živá těla!

Vysoká